Hokej v NHL je rychlejší a tvrdší než v Evropě. Pravidla NHL a mezinárodní federace IIHF se za poslední roky hodně sblížila, rozdíly zůstávají hlavně v rozměrech kluziště, v trestání bitek a v prodloužení. Tady jsou pravidla, která při sledování NHL potkáte nejčastěji: zakázané uvolnění, postavení mimo hru, lichoběžník za brankou, tresty a trenérská výzva.
Kluziště a zápas
| NHL | |
|---|---|
| rozměry kluziště | 200 × 85 stop, tedy 60,96 × 25,91 m |
| délka zápasu | 3 × 20 minut čistého času, přestávky 18 minut |
| hráči v zápise | 20: 18 hráčů do pole a 2 brankáři |
| na ledě | 5 hráčů v poli a brankář |
| prodloužení v základní části | 5 minut tři na tři, pak nájezdy |
| prodloužení v play-off | dvacetiminutové třetiny pět na pět do gólu |
Tradiční evropské kluziště mělo 60 × 30 metrů, tedy o čtyři metry víc na šířku. Pravidla IIHF dnes povolují šířku 26 až 30 metrů, takže řada evropských hal se rozměrům NHL přiblížila. Na užší ploše je víc soubojů u mantinelu, víc střel z dorážek a méně času na rozehrávku.
Zakázané uvolnění
Zakázané uvolnění (icing) nastane, když tým vystřelí puk ze své poloviny za brankovou čáru soupeře a nikdo se ho nedotkne. NHL od sezóny 2013/14 hraje hybridní zakázané uvolnění: čárový sudí nečeká, kdo se puku dotkne první, ale rozhodne, kdo by k němu dojel dřív, podle toho, kdo je první u teček pro vhazování. Když je první bránící hráč, píská se zakázané uvolnění, když útočník, hra pokračuje. Pravidlo vzniklo kvůli zraněním při závodech o puk u mantinelu a od roku 2014 ho hraje i IIHF.
Tým, který zakázané uvolnění zahrál, nesmí střídat a vhazuje se v jeho obranném pásmu. Proto je po něm často vidět unavená pětka, která musí na ledě zůstat. V oslabení se zakázané uvolnění nepíská.
Postavení mimo hru
Útočník nesmí vjet do útočného pásma před pukem. Když je hráč v pásmu dřív, čárový sudí zvedne ruku a hra pokračuje, dokud se útočníci z pásma nevrátí (opožděné postavení mimo hru). Rozhoduje poloha bruslí: hráč je v pásmu, až když má obě brusle za modrou čárou. Od sezóny 2021/22 stačí, aby jedna brusle byla nad čárou ve vzduchu, a hráč postavení mimo hru není.
Brankář a lichoběžník
Za brankovou čárou smí brankář hrát s pukem jen v lichoběžníku vyznačeném za brankou. Když puk rozehraje mimo něj, dostane menší trest. Pravidlo platí od sezóny 2005/06 a má bránit tomu, aby brankáři zastavovali nahozené puky a rozehrávali je jako třetí obránce.
Brankář může během hry odjet ze hry a nahradit ho šestý hráč do pole. Týmy to dělají při opožděném trestu soupeře (dokud se soupeř nedotkne puku, nemají co ztratit) a v závěru zápasu, když prohrávají.
Tresty
| Trest | Délka | Kdy skončí dřív |
|---|---|---|
| menší trest | 2 minuty | když soupeř v přesilovce dá gól |
| dvojitý menší trest (třeba vysoká hůl se zraněním) | 4 minuty | první gól ukončí první dvě minuty |
| větší trest (bitka, napadení) | 5 minut | nikdy |
| osobní trest | 10 minut | hráč sedí, tým hraje v plném počtu |
| do konce zápasu | zbytek zápasu | hráč jde do kabiny |
| trestné střílení | jeden nájezd | po faulu na hráče v samostatném úniku |
Za vystřelení puku ze svého obranného pásma přímo za plexisklo je menší trest za zdržování hry. NHL ho zavedla v sezóně 2005/06, aby týmy pod tlakem nemohly hru přerušit odpálením puku z hřiště.
Bitky
NHL bitky nezakazuje tak přísně jako evropské soutěže. Hráči, kteří se poperou, dostanou obvykle pět minut za bitku a po jejich odpykání se vrátí do hry. Do konce zápasu jde hráč jen ve zvláštních případech, třeba když bitku vyprovokuje v posledních pěti minutách nebo se přidá jako třetí. Podle pravidel IIHF, která platí na mezinárodních turnajích, znamená bitka vždy vyloučení do konce zápasu. Bitek ale v NHL rok od roku ubývá. Šanci na bitku v zápase odhaduje náš model trestů na detailu každého zápasu.
Video a trenérská výzva
Každý gól NHL přezkoumává centrála v Torontu (Situation Room): jestli puk přešel brankovou čáru, jestli nebyl dopraven do branky nohou nebo vysokou holí. Trenér může navíc vyzvat rozhodčí k přezkoumání situace (coach's challenge):
- postavení mimo hru před gólem soupeře,
- přehlédnuté přerušení hry v útočném pásmu před gólem (puk mimo hřiště, přihrávka rukou, vysoká hůl),
- bránění brankáři, a to u uznaného i neuznaného gólu,
- menší trest za vystřelení puku za plexisklo.
Když výzva neuspěje, dostane jeho tým menší trest za zdržování hry, za každou další neúspěšnou výzvu v zápase dvojitý menší trest. Trenéři proto vyzývají jen tehdy, když si jsou dost jistí. V poslední minutě zápasu a v prodloužení výzvy nejsou potřeba, sporné situace přezkoumá centrála sama.
Jak se pravidla propisují do čísel
Menší kluziště, hybridní zakázané uvolnění a přísné tresty za zdržování hry tlačí hru dopředu. V posledních sezónách padlo v NHL v průměru něco přes šest gólů na zápas včetně rozhodujících nájezdů (6,1 až 6,4 podle sezóny) a zhruba 38 až 43 % zápasů skončilo rozdílem jednoho gólu. Jak jsou střely a šance po kluzišti rozložené, ukazují shot mapy u každého zápasu a týmová analytika.